Zděné domy – nesmrtelná klasika

Na první pohled by se mohlo zdát, že dnes jsou naprosto dominantním typem rodinných domů dřevostavby. Stačí např. navštívit jakýkoliv veletrh o bydlení a výstavbě domů a okamžitě získáte pocit, že se snad už ani nic jiného než dřevostavby u nás nestaví. Je tomu tak ale doopravdy?

Podívali jsme se na čísla Českého statistického úřadu, konkrétně na statistiku dokončených rodinných domů podle typu svislé nosné konstrukce, a zjistili jsme, že zděné domy nejsou zdaleka tak na ústupu, jak by se mohlo na první pohled zdát, naopak.

Podíl zděných domů a dřevostaveb na celkové výstavbě

Celkový počet dokončených rodinných domů je v posledních 5 letech poměrně stabilní a každoročně překračuje hranici 18 000. Stejně tak počet zděných domů (z cihel či tvárnic) se příliš nemění a osciluje kolem počtu 15 000. Oproti tomu podíl dřevostaveb na celkové roční produkci rodinných domů v posledních 5 letech kolísá mezi 14 – 16 %, což odpovídá počtu 2 600 – 2 900 domů.

Zbytek do celkového počtu domů doplňují panelové a monolitické konstrukce (mimo dřevo), případně jiné materiály. Jejich podíl je však zanedbatelný.

Z těchto čísel je jasné, že naprosto dominantním typem konstrukce u nás s přehledem zůstávají zděné domy a podíl dřevostaveb, možná trochu překvapivě, nijak neroste, spíše zůstává stabilní.

Zděné domy a budoucnost

V budoucnu by se ale tento trend měl změnit a podíl dřevostaveb by podle odborníků měl být výrazně rostoucí. Nahrává tomu jednak fakt, že dodací lhůty dřevostaveb jsou výrazně kratší, než je tomu v případě zděných domů, a také stále rostoucí celospolečenský důraz na dlouhodobou, ekologickou udržitelnost jakékoliv produkce, té stavební nevyjímaje. A zde opět dřevo jasně vítězí nad cihlou, neboť se jedná o plně obnovitelný zdroj jehož zpracování je energeticky nenáročné, nevyžaduje vodu a nevzniká při něm téměř žádný odpad.

Zatím však u nás stále převládají zděné stavby. Proč tomu tak je má jistě více důvodů, ale jedním z těch hlavních zřejmě bude poměrně značná konzervativnost českých lidí ve vztahu ke stavebním materiálům. Z ní pak plyne jistá nedůvěra ve dřevo jako hlavní stavební prvek domu. Cihla je prostě v očích Čechů nesmrtelná klasika, které se nic nevyrovná, a cihlový dům je zárukou toho, že tady bude stát i za 100 let. Oproti tomu dřevo stále obklopuje řada mýtů a polopravd, které pak ústí právě v onu nedůvěru v dřevěné stavby, zejména pokud jde o jejich životnost, odolnost proti živelným pohromám nebo akustické vlastnosti.

Nutno podotknout, že ani současná česká legislativa není k dřevostavbám úplně vstřícná a zatím např. nepovoluje stavět stavby z dřevěných konstrukcí vyšší než 4 podlaží, resp. 12 m požární výšky. Přitom v jiných evropských zemích, např. v Rakousku, Německu nebo Skandinávii se běžně staví dřevostavby mnohem vyšší. Také podíl dřevostaveb na celkové výstavbě je v těchto zemích mnohem vyšší než u nás a běžně přesahuje 50 %.

Graf: Výstavba rodinných domů v ČR podle svislé nosné konstrukce, zdroj dat: ČSÚ